Jedno z nejčastějších ortopedických onemocnění u velkých a obřích psích plemen je dysplazie kyčelního kloubu. Jedná se o dědičnou vývojovou vadu, která se dá včasnou péčí od štěněte dobře podchytit. Pokud není řešena, může vést až k bolestivé artróze.
Dysplazie je dědičná vývojová vada, to znamená, že štěňata se obvykle narodí s normálně vyvinutými kyčelními klouby a teprve až během dalšího růstu dojde vlivem genetických dispozicí a abnormálního vývoje ke změnám, které vedou k dysplazii. Tedy tomu, že hlavice stehenní kosti postiženého jedince nezapadá správně do jamky v pánevní kosti.
Příznaky dysplazie kyčelního kloubu u psa
- Celková neochota k pohybu
- Potíže při chůzi do schodů
- Kulhání, houpavá chůze, vrávorání zadních nohou
- Potíže při vstávání či lehání
- Vyklenutý hřbet, vyšší zátěž na předních končetinách
Léčba dysplazie kyčelního kloubu
Pro potvrzení diagnózy má veterinář k dispozici několik manuálních testů (např. Ortolaniho test), kdy psovi kyčle postupně vytáčí do různých úhlů a pozic. Nejpřesnější obrázek ale veterinární lékař získá rentgenologickým vyšetřením, pomocí kterého stanoví stupeň dysplazie a objeví případné známky artrózy. Rentgenování probíhá nejčastěji v celkové anestezii, aby došlo k dostatečnému uvolnění svalů, a tak bylo možné psa ideálně polohovat pro získání správně posouditelného snímku.
Pokud se diagnóza potvrdí, má lékař na výběr několik způsobů léčby. Jejich volba závisí na několika faktorech, jako je věk psa, závažnost stavu a také finančních možnostech majitele.
- Konzervativní léčba se obejde bez chirurgického zásahu, pes by měl omezit zátěž a pohybové aktivity, zhubnout, pokud má nadváhu. Bolest veterinární lékař potlačuje u těchto pacientů vhodnou medikací.
- K chirurgickým zásahům patří tyto základní operace: juvenilní symfyziodéza (pro štěňata do 5 měsíců), trojitá osteotomie pánve, amputace hlavice stehenní kosti a kyčelní endoprotéza.
Jaké faktory přispívají k rozvoji dysplazie?
Dysplazie u psa je častější u samců a některých plemen (ohroženější je např. zlatý retrívr, rotvajler, bernardýn, bernský salašnický pes, německý ovčák). Podle studií se na rozvoji dysplazie podílí až z 80 % genetika, k dalším faktorům, které už ale jako majitel můžete ovlivnit, patří neadekvátní fyzická zátěž v období růstu, zvýšená hmotnost a nekvalitní potrava. Proto krmte svého psa jen kvalitními granulemi, ideálně lisovanými zastudena, bez lepku, sóji a konzervantů.
Dysplazie u štěňat
Dysplazii je možné poznat už kolem 4. měsíce věku. Štěňata v tomto období ještě nemusejí mít žádné příznaky, ovšem včasná diagnostika, která posoudí jejich predispozice, může v kombinaci s léčbou předejít vzniku artrózy v pozdějším věku. Aby případná léčba byla opravdu efektivní, doporučuje se vzít štěně na preventivní prohlídku nejpozději do 7. měsíce věku.
Často se ptáte
Co je dysplazie u psa?
Dysplazie je vývojové onemocnění kloubů, nejčastěji kyčelních nebo loketních. Kloub se nevyvíjí správně – u kyčle do sebe kloubní jamka a hlavice přesně nezapadají – což může vést k jeho nestabilitě, bolesti, postupnému opotřebení a rozvoji artrózy.
Častěji se vyskytuje u velkých a obřích plemen, postihnout ale může i menší psy.
Jak poznat dysplazii u psa?
Mezi možné příznaky patří kulhání, ztuhlost, obtížné vstávání, neochota k pohybu nebo skákání a u mladých psů také typické „zajíčkování“ zadních končetin při běhu.
Někteří psi však mohou mít dysplazii dlouho bez výrazných příznaků. Spolehlivou diagnózu proto stanoví veterinární lékař na základě ortopedického vyšetření a RTG.
Co je DKK u psa?
DKK je zkratka pro dysplazii kyčelního kloubu, nejrozšířenější formu dysplazie u psů. Projevuje se zejména u velkých plemen, jako je labrador, německý ovčák nebo zlatý retrívr.
Na jejím vzniku se významně podílí genetická predispozice, ale výsledný stav ovlivňují také další faktory, například rychlost růstu, výživa, tělesná hmotnost a nevhodná zátěž v období vývoje. Proto je zejména u štěňat velkých plemen důležitá vyvážená strava, udržování optimální kondice a pohyb přiměřený věku.
Jak podpořit psa s dysplazií?
Základem je udržovat psa v optimální tělesné kondici a přizpůsobit pohyb jeho zdravotnímu stavu. Velmi přínosná může být také psí fyzioterapie a rehabilitace, která pomáhá udržovat svalovou hmotu, rozsah pohybu a správné pohybové vzorce.
Součástí péče může být i pravidelná kloubní výživa obsahující například glukosamin, chondroitin, kolagen, omega-3 mastné kyseliny nebo extrakt ze slávky zelenoústé – více o tom, kdy s ní začít, najdete v samostatném článku.
Konkrétní pohybový a léčebný režim je vhodné nastavit ve spolupráci s veterinářem a fyzioterapeutem.
