SHIBA INU
vše o plemenu
Shiba inu patří mezi nejstarší a nejmenší japonská plemena, řadí se mezi špice. V Japonsku se po boku člověka vyvíjí již několik tisíc let a vzhledem k nedostupnosti ostrovního státu většinu této doby bez příměsi jiné krve. V roce 1934 byla shiba inu prohlášena za jeden z japonských národních pokladů.
Je vhodná spíše pro majitele se zkušenostmi s výchovou a výcvikem psa. Velmi dobře si střeží své teritorium a vůči čemukoli neznámému bývá velmi nedůvěřivá a ostražitá. Pro bezproblémový život tohoto psa v rodině a širokém okolí je nutná velmi pečlivá socializace a výchova ve štěněčím věku. Na ostatní členy rodiny, lidské i zvířecí, si bude lépe zvykat ve štěněčím než dospělém věku. Děti chovající se správně shiba inu respektuje. Pokud mu ublíží, bude si to pamatovat a může to na dlouhou dobu jejich vztah poznamenat.
Povaha
Shiba inu je osobitý, samostatný pes, který se nerad přizpůsobuje. Svého majitele miluje, ale ne vždy poslechne jeho povely. Jeho nezávislá povaha ho často zavede daleko od majitele, shibu mohou snadno zlákat vnější podněty k útěku. Jsou odvážní a svého majitele umí v případě potřeby tvrdě bránit.
Vhodná povaha shiby a její osobnost jsou pro Japonce mnohem důležitější, než tělesné proporce a vzhled. Zvířeti s ideální povahou Japonec mnoho tělesných nedostatků promine, ale naopak nikdy. Proto bude stejný pes hodnocen úplně jinak japonským a evropským posuzovatelem, který se řídí standardem FCI. A také proto ani ten nejlépe hodnocený japonský chovný jedinec nebude na evropské půdě nikdy tak úspěšný.
Japonci charakterizují osobnost shiby třemi výrazy:
- KAN-I : neohroženost, duševní síla, odvaha, harmonie, sebevědomí
- RYOSEI: věrnost, mírumilovnost, dobrá ovladatelnost
- SOBOKU: spontánnost, čilost, přirozenost
Pro koho se hodí
Pro osoby tolerantní, klidné, kteří chtějí mít milého a veselého společníka, ochotné připustit velkou individualitu a nezávislost svého psa. S takovým lidským partnerem je shiba spokojená, příjemná a roztomilá. Nervózní, hlučný a panovačný člověk by shibu mít neměl. Nerozuměl by si s ní a oba by byli v takovém soužití nešťastní. Shiba inu se na rozdíl od jiných plemen na procházkách nedrží svého majitele a tak je třeba počítat zejména v prostředí bohatém na podněty s možným útěkem. Je to důsledek dobře vyvinutého loveckého instinktu. Loví také ráda drobné hlodavce a krtky, proto shiba často hrabe v zemi. To může být nepříjemné pro majitele okrasných zahrad. Ve volné krajině znamená procházka se shibou inu vlastně čas strávený o samotě. Shiba se většinou záhy vzdálí a vrací se až po delší době. To může být nebezpečné, pokud si ji myslivec splete v lese s liškou.
Základní informace o plemeni
Japonský standard NIPPO vyžaduje u obou pohlaví vyvážené proporce a dobře vyvinuté svalstvo. Tělesný rámec, což je poměr kohoutkové výšky k délce těla, má být u samců 10:11, tedy téměř čtvercový. Fena může mít mírně delší hřbet. Je velmi důležité, aby měl pes jasný samčí výraz a fena samičí. Zásadní je také celková harmonie těla – tedy všechny partie musí být v naprostém souladu. Oko shiby je trojúhelníkové, více otevřené u vnitřních koutků a užší u vnějších. U shiby dáváme přednost malým očím. Hlava je velmi důležitá část exteriéru psa, protože výraz obličeje vyjadřuje charakter a temperament jedince. Utváření a síla hlavy mu dávají správný pohlavní výraz. Shiba by měla mít poměrně silnou kostru končetin a dobře vyvinuté svalstvo. Trup shiby je tvořen objemným hrudníkem, silnými bedry a širokou zádí. Tvar ocasu by měl být stočený nebo šavlovitý.
Srst má měkkou a hustou podsadu, krycí chlupy bývají rovné a tvrdé. Srst na ocase je delší než na jiných částech těla. Vyskytuje se více barevných variací – sezamová (červené, černé a světlé chlupy), červená sezamová (červená a černá srst) a černá sezamová (černé chlupy převažují nad světlými). Každá shiba musí mít výrazné urajiro – velmi světlou srst na stranách tlamy, hrdle, prsou, břiše a spodku ocasu a nohou.
Fena štěně 6 měsíců | Fena dospělá | Pes štěně 6 měsíců | Pes dospělý | |
|---|---|---|---|---|
Výška | 35,5–38,5 cm | 38,5–41,5 cm | ||
Váha | 5,5 – 6 kg | 8 – 9 kg | 7,5 – 8 kg | 10 – 13 kg |
Věk dožití | 12 – 15 let | 12 – 15 let |
Výchova a výcvik
Největším problémem, který je třeba výchovou a výcvikem zvládnout, je jejich individualita. Pokud štěňata nejsou již od chovatele zvyklá na tělesný kontakt s člověkem, v budoucnu u nich převládne přirozený odpor k cizím individualitám. Svého nového pána se štěně sice bát nebude, ale velmi důsledně se bude vyhýbat pohlazení a na vodítko se nechá připnout jen velmi neochotně. Proto je u tohoto plemene velmi důležité znát rodiče, seznámit se s prostředím, odkud štěně pochází. Ideální povaha je velmi důležitým aspektem zařazení konkrétního psa nebo feny do chovu. Nákupem štěněte bez PP majitel riskuje, že jedním z rodičů bude jedinec vyřazený z chovu právě pro svoji problematickou povahu, která je obvykle dědičná. Výchova je v případě shiby kompromisem mezi tím, co chceme, aby pes udělal a tím, co on je ochoten udělat v rámci svých představ. Vše, co shiba dělá, je zaměřeno k jejímu osobnímu prospěchu. Poslechne-li svého pána, je to jen proto, aby se vyhnula zbytečným problémům. Pokud je ale přesvědčena o tom, že to, co dělá, je správné, nezastraší ji žádné domlouvání a tresty. Chce být vždy a ve všem první a nejdůležitější. Nesnáší jiné psy ani příslušníky svého vlastního plemene. Osobnost psa či feny plemene shiba inu vyžaduje účast zkušeného majitele, případně toho, který má možnost využít včas v případě potřeby pomoc cvičitele nebo trenéra. Socializaci, výchově a výcviku je třeba se věnovat od útlého věku a nezanedbat žádný z jejích důležitých aspektů. Majitel by proto měl být vytrvalý, neústupný a trpělivý s opakováním a neustálým procvičováním povelů. Při výcviku je důležité pamatovat na vhodné a zdravé pamlsky. Nejvhodnější výcvikovou odměnou je sušené maso, ideálně Yoggies Sušené maso hovězí, Yoggies krůtí výcvikové pamlsky. Střídat je mohou také psy a štěňaty oblíbené lyofilizované pamlsky Yoggies.
Nemoci psů plemene shiba inu
U tohoto plemene se vyskytují jak onemocnění s genetickým základem a tedy dědičná, tak i ta bez dědičného podkladu, jen s plemennou predispozicí. Shiba inu bude mít vyšší výskyt onemocnění zubů a dásní. Při kombinaci nevhodné výživy a nedostatku pohybu se u nich častěji setkáváme s obezitou. Mohou také trpět atopickou dermatitidou – jedním z častých alergických onemocnění. Další je DKK (dysplazie kyčelních kloubů), luxace kolenní čéšky, snížená funkce štítné žlázy a katarakta čočky. Onemocnění, které lze ověřit pomocí genetických testů, je Gangliosidosa typu 1 a typu 2, která způsobuje poruchy neuromuskulárních funkcí, vývoje a růstu štěňat. Jedincům, u kterých se vyskytnou onemocnění kloubů, tedy DKK nebo degenerativní kloubní změny, lze pomoci doplněním krmné dávky o preparáty kloubní výživy, například Yoggies pro zdravé psí klouby s probiotiky.
Čím a jak shibu krmit
Shiba inu patří mezi menší až střední plemena, která je vhodné pro optimální vývoj krmit:
- po odstavu mezi 2. a 3. měsícem věku 4x až 5x denně,
- od 4 do 6 měsíců 3x denně a
- od 6. měsíce věku 2x denně.
Výživa shiby by měla být založena na kvalitních bílkovinách důležitých pro ideální hustou srst. Vhodná je například syrová potrava Yoggies B.A.R.F. 100% hovězí s probiotiky a kloubní výživou, v kombinaci s Yoggies BARF+ přílohou k syrovému masu, nebo Yoggies Sušenou přílohou s rýžovými vločkami k syrové potravě B.A.R.F.
Výchova a výcvik psa
Pořídili jste si štěně a chcete, aby Vaše soužití bylo ideální a bezproblémové? Držte se našich rad a čeká Vás se zvířecím společníkem spokojený a šťastný život!
Nejoblíbenější psí jména a psí kalendář
Při pořizování nového psího člena rodiny bývá tohle jedno z nejdiskutovanějších témat. Ne kdo se o něj bude starat, krmit ho, chodit s ním ven, ale jak se bude jmenovat. Výběr psího jména nebývá jednoduchý, a protože ho tak budete oslovovat celý život, dejte
První dny se štěnětem – co dělat a nedělat?
Pokud jste důkladně zvážili všechna pro a proti, tak už víte, že pes by neměl být jen „módní“ doplněk, ani živý zvonek u dveří a už vůbec ne hračka pro malé děti… Má to být především přítel a věrný parťák. Leckde je i rovnoprávným členem