POMERANIAN
vše o plemenu
Pro svou ideální velikost, výraz obličeje a vzhled celoživotního štěněte je tento malý pejsek u nás stále oblíbenější. Těžko uvěřit, že pochází z pasteveckých psů vážících okolo patnácti kilo, kteří ve své vlkošedé barvě sháněli ovce ještě v 18. století ve své domovině – Pomořansku na území dnešního Německa a Polska. Anglické panovnice, královna Charlotta, manželka Jiřího III a posléze královna Victorie v 19. století, které se do pomeraniana zamilovaly, výrazně napomohly jeho popularitě v Anglii a zasloužily se o jeho zmenšování až na dnešní tělesný rámec. Na konci 19. století byl pomeranian velmi populární také v USA. Toto trpasličí plemeno bylo tedy od počátku šlechtěno k společenskému účelu. Má rozverný, neustále dobře naladěný výraz, připomínající plyšovou hračku. Pomeranian byl také oblíbeným psem slavných umělců. Měl ho například Michelangelo, nebo W.A. Mozart, jehož pejsek se jmenoval Pimperl. Slavný fyzik Isaak Newton byl majitelem psa Diamonda.
Povaha
Pomeranian je ideální společník, neboť miluje lidi a velmi dobře se snáší s ostatními psy. Navzdory roztomilému výrazu jsou to velmi inteligentní psi, kteří umí velmi dobře odhadnout situaci a chovají se úměrně k ní. Ačkoli je to společenský pes, bývají velmi aktivní a temperamentní, ale výstavní požadavky na svojí prezentaci zvládají výborně a s obdivuhodnou disciplínou.
Pro koho se hodí
Je vysloveně vhodný pro majitele, hledající temperamentního trpasličího psa, který bude milovat všechny členy své lidské smečky. Je velmi společenský a je vhodný jako stálý společník člověka. Rád se učí nové věci a tak je přes svou malou velikost vhodný pro výcvik agility. Je to malý, ale akční pejsek a tak je vhodné věnovat mu dostatek pozornosti. Mohou jej mít rodiny s dětmi. Je vhodný i pro majitele – začátečníka, neboť je poslušný a není agresivní.
Základní informace o plemeni
K velké nelibosti chovatelů pomeranianů bývá toto plemeno zaměňováno s podobným, ale nikoli stejným německým špicem. Srst pomeraniana je jemnější, hustší, nohy kratší s odlišným postojem pánevních končetin. Typická je také záměrně šlechtěná obličejová část se zkrácenou čenichovou partií. Uši jsou malé, téměř se ztrácející v jemné husté srsti. Typické je také jemné, husté osrstění celých končetin. O pomeranianovi se říká, že nelíná. Líná stejně jako ostatní plemena, ale ztráta srsti je menší. Výraznější změna nastává okolo prvního roku života, než naroste jeho pro dospělého psa typická srst.
Fena štěně 6 měsíců | Fena dospělá | Pes štěně 6 měsíců | Pes dospělý | |
|---|---|---|---|---|
Výška | 18 – 22 cm | 18 – 24 cm | ||
Váha | 1,5 – 3,2 kg | 1,5 – 3,2 kg | ||
Věk dožití | 13 – 16 let | 13 – 16 let |
Výchova a výcvik
Jedním z důvodů k pořízení trpasličího společenského plemene bývá mýtus, že takový pejsek nebude potřebovat žádnou výchovu a výcvik. Každé štěně pomeraniana by mělo projít správnou socializací a umět základní povely, zejména přivolání. Někteří psi mohou být velmi dominantní, pokud se jedná o jídlo nebo hračky, což je třeba při výchově okamžitě řešit. Pamlsky používané při výcviku by měly být opravdu malé a málo energeticky bohaté vzhledem k jejich tendenci k nadváze. Je důležité vyhýbat se piškotům pro děti. Ideální jsou například Yoggies krůtí výcvikové pamlsky.
Nemoci pomeranianů
Jejich malý vzrůst je příčinou častých úrazů, pokud je majitel přehlédne. Stejně tak je třeba dávat pozor při hrách pomeranianů s malými dětmi, které si nemusí jeho zranitelnost zejména ve štěněčím věku uvědomovat. Jako i jiná trpasličí plemena je i pomeranian predisponovaný k některým chorobám, jako je luxace kolenní čéšky, fontanela, kolaps průdušnice, perzistence mléčného chrupu. Typickou chorobou je kožní onemocnění charakterizované vrozenou ztrátou srsti – alopecie X, vyskytuje se u nich také neurologická degenerativní myelopatie. Stejně tak se u nich ve stáří setkáváme s chorobami srdce nebo kataraktou – zákalem čočky. Také je třeba počítat s možností výskytu močových kamenů, onemocnění zubů a dásní.
Čím a jak pomeraniana krmit
Pomeranian patří mezi trpasličí plemena, která je vhodné pro optimální vývoj krmit:
- po odstavu mezi 2. a 3. měsícem věku 5x denně,
- od 4 do 5 měsíců 3x – 4x denně a
- od 6. měsíce věku 2x denně.
Vzhledem k velikosti jsou pro ně vhodné malé granule, například Yoggies minigranule. V případě diagnostikované luxace kolenní čéšky je vhodné volit krmivo s obsahem kloubní výživy, například Yoggies B.A.R.F. s probiotiky a kloubní výživou, případně do krmiva přidávat potravní doplňky – Yoggies pro zdravé psí klouby s probiotiky.
Výchova a výcvik psa
Pořídili jste si štěně a chcete, aby Vaše soužití bylo ideální a bezproblémové? Držte se našich rad a čeká Vás se zvířecím společníkem spokojený a šťastný život!
Nejoblíbenější psí jména a psí kalendář
Při pořizování nového psího člena rodiny bývá tohle jedno z nejdiskutovanějších témat. Ne kdo se o něj bude starat, krmit ho, chodit s ním ven, ale jak se bude jmenovat. Výběr psího jména nebývá jednoduchý, a protože ho tak budete oslovovat celý život, dejte
První dny se štěnětem – co dělat a nedělat?
Pokud jste důkladně zvážili všechna pro a proti, tak už víte, že pes by neměl být jen „módní“ doplněk, ani živý zvonek u dveří a už vůbec ne hračka pro malé děti… Má to být především přítel a věrný parťák. Leckde je i rovnoprávným členem