Boxer Atos: Nic není náhoda, co se má stát, stane se 

Jmenuji se Atos  a po čtyřech letech jsem  se vrátil tam, kde jsem se narodil. A to bylo v říjnu 2014 v Semilech.  Páníčkové mi pečlivě hledali novou rodinu. A tak jsem odjel před vánoci do Zlína. 

Trochu se to nepovedlo, a já  se v lednu 2018 ocitl v psím hotelu u Útulku ve Zlíně. Páníček si našel novou přítelkyni s novým pejskem, a já jsem byl najednou navíc. A tak jednou za měsíc za mne zaplatili… A já nevěděl, co se děje.

Před prázdninami, už jim v hotelu nabídli, ať mne dají k adopci. Tak jsem se přesunul o kousek dál, do klece. Ale zase už jsem mohl s dobrovolníky občas na delší procházku.

A najednou, 14. září 2018 si pro mne přijela moje máma Cheri, protože její páníčkové mne náhodou našli na faceboku díky kámošům z Pomoci německým boxerům! Dokonce o mne natočili, krátkou reportáž!

Yoggies jsme objevili v televizi

Moje rodina zrovna viděla reportáž o vás a podívala se na vaše stránky. A tak baštím vaše granulky, protože na boxera jsem byl trochu hubený. Ale brzy jsem přibral. Taky mi objednali misku proti hltání a už jsem zkusil konzervy, jogurt i omáčku. A musím říct, že mi to moc chutná! Váš Atos.

Iveta Mečířová