Bernský salašnický pes Zak, antibiotika, policie a Yoggies
Už od mala jsem toužila po velkém pejskovi. Bydleli jsme v bytovce, a proto bylo pro mě nemožné psa mít. Nyní jsme s manželem postavili rodinný dům a hned po oplocení jsme si řekli, že náš sen se může stát skutečností. O rase jsme dlouho nepřemýšleli. Měl to být jednoznačně bernský salašnický pes. Než se k nám ale pejsek dostal, museli jsme překonat několik smutných okamžiků.
Nejprve boj
Nejprve štěňátko, které jsme si vybrali, nepřibíralo, a proto nám bylo doporučeno vybrat si pejska jiného. Začali jsme se těšit a vybírat jméno. Nebylo to jednoduché, nakonec zvítězilo jméno Zak. Po 8 týdnech, když jsme si pro Zaka měli jet, nám bylo oznámeno, že ho štěněcí bratři kousli do ocásku při hrátkách a náš mazel musel poprvé k veterináři, aby mu ránu ošetřil a zašil. Zak dostal první antibiotika a museli jsme čekat ještě o 10 dní déle, než bylo plánováno. Nastal den D a brzy ráno jsme se pro pejska rozjeli. Netrvalo dlouho a za pár hodin už jsme to frčeli domů i se Zakem.
Policista frajer, co měl rád psy
Po chvilce jízdy autem nás zastaví Policie. Nebyli jsme si vědomi přestupku, a proto v autě panovala dobrá nálada. Policista nás upozornil, že nemáme psa zabezpečeného. Ani pásy pro psa, ani bezpečnostní mříží pro psy do kufru. Dobrá nálada pominula. Začali jsme vyndávat peněženku, když policista viděl, že se jedná o štěně, které si prvně vezeme domů, přimhouřil oko a pustil nás pouze s upozorněním domů.
..a štěňátko bylo doma, jenže průjmy, veterina i antibiotika
Doma štěňátko rostlo sice jako z vody, ale trápily ho opakované průjmy. Došli jsme k veterináři a ten nám dal antibiotika. Po dobrání se pejskovi asi týden dařilo dobře, ovšem pak se průjem objevil znovu. Opakoval se stejný scénář. Průjem – veterinář – antibiotika. To už byla třetí antibiotika do 6 měsíců věku psa. Začali jsme přemýšlet, že už není možné stále jíst prášky.
Nakonec pomohli a poradili pejskaři
Začali jsme vše diskutovat se sousedními pejskaři, až jeden nám zkusil dát pár granulí Yoggies na zkoušku, zda-li není průjem po současných granulích. Světe div se se, pes začal mít stolici normální. Nechtějte vidět tu radost, když jsme s manželem šli na procházku a viděli jsme normální stolici, a ne průjem. Od té doby kupuji pouze granule Yoggies a vše je v naprostém pořádku. Spokojen je náš pes i jeho páníček.
Možná by stálo za zamyšlení, jestli je vždy potřeba na vše nasazovat antibiotika, a nebo zkusit jednoduchou věc, jako je změna granulí. O té doby objednáváme granule Yoggies s různými příchutěmi. Zakovi moc chutnají a zatím, ťukám: „doposud žádný problém.“
Ať už vyhraji, nebo nevyhraji, každopádně děkuji za super krmivo.
Příběh svého Zaka nám poslala Jana Vopálenská
